Květen 2014

Recenze: Jsem roztříštěná

30. května 2014 v 18:00 | Lucy |  Recenze knih
Tak za prvé. Tahle kniha je jiná. V tom dobrém smyslu.

Z povzdálí jsem si na tenhle kousek brousila zuby už pěknou dobu a proto se nikdo nemohl divit mému nadšení, když jsem si ji přivezla z výletu s kamarádkou. Byla na polici poslední a po chvilkovém váhání mezi ní a Panikou od Lauren Oliver jsem si nakonec vybrala tenhle kousek. A ničeho nelituji.

Předně musím podotknout, že anotace je nic moc a příliš toho neřekne, tak to řeknu já. Příběh se odehrává v dystopické budoucnosti, kde místo naší vlády funguje Obnova, která má všechno pod palcem. Sledujeme příběh mladé Juliett, dívky, jejíž dotek zabíjí. A pak také příběh Adama, kluka, kterého Juliett zná. Jak anotace zmiňuje, Obnova má s Juliett své vlastní plány, jenže jí samotné se to logicky nelíbí.

Abych tak řekla, příběh v první polovině knihy není nijak zvlášť akční, ale hned zkraje můžeme zjistit, že autorka má velmi osobitý styl, který jsem já osobně ještě neměla možnost u ostatních knih vidět. Popisy mají zvláštní slovní obraty, které při důkladném čtení dávají dokonalý smysl a celá kniha je velmi zvláštní. Velmi zvláštní a neuvěřitelně čtivá. Prvních sto stran jsem zhltla za dva dny a po menší pauze ve čtení jsem sfoukla i zbytek.

Co se týče postav, nedá se říct, že by byly, až na lehce labilní Juliett, nějak extrémně propracované. Máme tu mírně vyšinutou sedmnáctiletou dívku, drsného a pohledného Adama a nakonec přitažlivého zlosyna Warnera. Charaktery jsou možná to jediné, co mě tak trochu zklamalo, protože až na hlavní trojku mě nezaujal téměř nikdo... i když to bude nejspíš tím, že se v knize nikdo jiný prakticky nevyskytoval. Nicméně... dle mého názoru je stavět na třech postavách dost odvážné a už jen za tu odvahu si u mě autorka šplhla.

Děj se mi naopak líbil. A to jako že hodně. Není žádným tajemstvím, že dystopie žeru a vzhledem k osobitému pojetí téhle, nemůžu říct, že jsem si ji neoblíbila. Dobrá, tak zase uberu na fanouškovském režimu a podotknu, že napsat knihu o dívce, kterou chce společnost použít jako zbraň není dvakrát originální, ale... je to tak originálně napsané, že to zkrátka musíte milovat.

Podtrženo, sečteno, kniha ode mě získává čtyři body z pěti, přičemž jednu odebírám za předvídatelnost a ploché hlavní charaktery. Ale když nad tím tak přemýšlím... myslím, že ve dvojce se to zlepší.

4/5

1) Nejoblíbenější ženská postava

30. května 2014 v 10:00 | Lucy |  10 Days character challenge
Nejoblíbenější ženská postava

První bod a já mám před sebou velmi těžké rozhodnutí. Mou nejoblíbenější ženskou postavou je buď Clara z knihy Nadpozemská (Cynthia Hand), o dívce která je čtvrteční anděl a musí se postavit čelem svému osudu nebo následovat hlas svého srdce, nebo Rose z Vampýrské Akademie (Richelle Mead), přičemž Rose je Dhampýrka postavena mezi Lissu a Dimitrije, nejlepší kamarádku a instruktora do kterého se zamilovala. Velmi, velmi těžké rozhodování, ale i přestože miluji obě postavy, vyhrála to Rose.

Rose je vtipná, drzá a především dost ochranářská, sedmnáctiletá Dhampýrka, která utekla z Akademie svatého Vladimíra, takové střední školy pro Dhampýry a Moroje. Ve zkratce jsou Morojové upíři, které ale nespálí sluneční světlo, i když je jim nepříjemné, a kteří nepřepadají osamělé lidi aby je vysáli do poslední kapky. Ne, Morojové se učí v Akademii a na krev tu mají dárce.

Ale tím náš výčet nadpřirozených bytostí nekončí, protože tu máme ještě například Strigoje, ty 'pravé' upíry, kteří představují čisté zlo a nemají nejmenší výčitky svědomí při zabití člověka kvůli krvi. A proto tu jsou Dhampýři, kteří ochraňují Moroje před Strigoji. Jste v tom docela zamotaní, co? Ale je to celkem jednoduché, opravdu.

Naše Rose je tedy dhampýrka s velmi silnými charakterovými rysy a poutem se svou nejlepší kamarádkou-Morojkou, Lissou. A právě proto mám Rose tak strašně ráda. Chová se dost impulzivně, říká to, co si myslí, nepřetvařuje se. I když díky tomu občas plácne pěkných pár kravin, jsem k ní velmi loajální, protože právě těmito charakterovými vadami mi přibližuje představu skutečného, živého člověka, který také není perfektní.

Rose by za své blízké položila život a v tom ji vidím jako svůj vzor. V dost věcech bych chtěla být jako ona. Samostatná, výřečná, tělesně zdatná... ach ta závist. Ano, o Rose můžu říct, že mít ji jako kamarádku, pravděpodobně bych měla po celou svou školní docházku vystaráno. A proto je právě ona mou nejoblíbenější ženskou postavou. Takovou, které se chci přiblížit a takovou, na kterou ráda vzpomínám.

10 Days character challenge

29. května 2014 v 17:57 | Lucy |  10 Days character challenge
A jelikož si už dlouhou dobu lámu hlavu s tím, jak to tu na blogu oživit, učinila jsem průzkum. Důkladný průzkum po různých blozích s různými zaměřeními a hledala jsem při tom challenge, které trvají dlouho a nedají moc práce. A u Knihofil18 jsem konečně našla to, co jsem hledala. 10 Days character challenge.

1) Oblíbená ženská postava
2) Oblíbená mužská postava
3) Oblíbená vedlejší postava
4) Nejvíc nenáviděná postava
5) Postava, která mi je nejvíc podobná
6) Postava, která prošla největším vývojem
7) Postava, kterou chci potkat
8) Oblíbený záporák
9) Oblíbená postava z nějaké povídky
10) Nejoblíbenější postava vůbec

Je to naprosto jednoduché, zkrátka každý den (nejsem si jistá, jestli to u mě bude takhle pravidelné, ale pokusím se) se rozepíšu o jednom bodu. Jedná se (pokud jsem správně pochopila) o knižní a povídkové postavy, takže vyjímečně sem nebudu motat Lokiho, ale na druhou stranu poznáte jiné mé posedlosti:)
A začínáme zítra!

PS: Právě jsem dokoukala Labyrint z roku 1986 s úžasným Davidem Bowiem a ještě úžasnější Jennifer Connely, která v patnácti vypadala o tolik líp než já:D Rozhodně doporučuju, i když většina z vás nejspíš film viděla, nebudete litovat:)

Hudební oblíbenci #4

29. května 2014 v 12:28 | Lucy |  Hudba
No tak musím říct, že tentokrát se jedná spíše o klidnou a alternativní hudbu, s občasným výskytem dubstepu. Ale nic se nemá přehánět, takže ho není moc, spíš jen takové... vyjádření mé lásky k té původní písničce. Tak. Pokud by někdo něco z toho znal, neváhejte a napište mi, vážně bych se chtěla podělit o názory a tak:)

PS: Omlouvám se za... v podstatě celkovou neaktivitu, slibuji že se to zlepší, ale nemám dostatek času. Mám na starosti projevy na školní akademii, navíc jsem teď nemocná a zmeškám kvůli tomu víkendový zájezd. No, co se dá dělat :/

PPS: Momentálně mi knihovnu okupuje třináct nových knih a já se snažím je všechny postupně přečíst, ale nejde to tak rychle, takže to také zabírá dost času a když si k tomu přičtu těch šestnáct seriálů které se pokouším rovnoměrně sledovat, moc času na normální život mi nezbývá, ale když budete trpěliví, brzy se dočkáte první knižní recenze na Roztříštěnou:)

Tep | Prolog

20. května 2014 v 21:34 | Lucy |  Tep
A po měsících planého blekotání je tu konečně Tep.
Musím říct, že po opětovném přečtení mi to přijde jako slabší odvar Teen Wolf, ale na druhou stranu mi to zase připadá úplně jiné. Nevím. Každopádně se v povídce neobjevuje žádné měnění hrdinky ve vlkodlaka, protože s tím by bylo až moc práce a celkově se tak nějak snažím vyvarovat kopírování. Když u vlkodlačích příběhů je strašně těžké vyhnout se něčemu, co už bylo v těch předchozích dáno. Co se dá dělat.
Každopádně, ujišťuji vás, že zápletka je celkově jen z mojí hlavy a žádného seriálu se nedotýká, případné podobnosti jsou čistě náhodné.
Prolog je křaťounké uvedení do děje a zbytek kapitol se pohybuje od tří A4 stran výš. Díly budou přibývat postupně a pomalu, protože si pořád nejsem jistá tím, že povídku dokončím, takže nic neslibuji.
Odezvy jsou ceněné a vy víte že vás miluju:)

Originální kapitolové povídky

20. května 2014 v 21:21 | Lucy |  Povídky
Přehled: Už jen život lovce vlkodlaků není zrovna jako peříčko, ale když se k tomu připojí vlkodlak, který možná je a možná není součástí Elliny minulosti, nic už nemůže být komplikovanější. Ale ukázalo se, že může. Může to být tak komplikované, že ani dvoučlenná skupina lovců složená z dcery a otce nedokáže ochránit celé město. A další problémy následují. Vždycky jsou tu problémy, vždycky.
Počet kapitol: 1 - ?
Autor: Lucy
Stav: Píše se


A já zůstanu | Epilog

18. května 2014 v 9:59 | Lucy |  A já zůstanu
Výborně, nakonec jste se všichni dočkali!
Ano, já vím, že to trvalo nekonečně dlouho, ale opravdu jsem potřebovala trochu víc času, za prvé, abych překonala lenost, za druhé, abych vymyslela, jakým směrem chci, aby se postavy ubíraly, a za třetí, abych se s nimi mohla rozloučit. Bylo to s nimi neuvěřitelných pět měsíců, kdy jsem si chtěla dokázat, že něco můžu dopsat. A vypadá to, že opravdu můžu. Jsem celkem spokojená, ale zbytek záleží na vašem názoru:)
A co dál? No... nadále počítejte s jednorázovkami, poezií a snad i kresbami, potom se chci taky konečně dokopat k recenzím na knihy a rozhodně počítejte s tou vlkodlačí povídkou, kterou jsem se rozhodla nechat takovou, jaká je, protože se mi prostě líbí. Ale až začnou přibývat kapitoly, opravdu čtěte jen na vlastní nebezpečí, protože není jisté, že ji vůbec dokončím.
A teď už k Epilogu. Je celkem krátký, ale... cítila jsem to tak.