A já zůstanu | Prolog

2. ledna 2014 v 17:05 | Lucy |  A já zůstanu
Zatím prolog k mé historicky první kapitolové fanfiction. Já jen doufám, že se vám bude líbit, a navnadí na další kapitoly. A snad mě neukamenujete za vykreslení Lokiho.




Už si ani nepamatuju, kdy se mi o něm zdálo poprvé, ale přesně vím jak ten sen vypadal. Seděla jsem na lavičce v parku a četla si nějakou knihu. Kolem najednou zavál studený vítr a jím se neslo něco jako šepot. Nerozuměla jsem tomu a napřed jsem si myslela, že se mi to jen zdálo. A pak jsem ho uviděla několik metrů od sebe. Hned poté jsem se probudila.
Samozřejmě jsem se ujišťovala o tom, že to byl obyčejný sen, ale něco na těch jeho očích mi nesedělo. Byly zářivě zelené, téměř z nich vyzařoval chlad, ale především plné zmatku a bolesti. A já jsem se o bezvýznamnosti toho snu přesvědčovala i po dvou týdnech, každou noc jsem ve spánku vídala jeho tvář. Byl mi zvláštně povědomý.
Ale včera... včera to bylo jiné. Včera jsem z něj vycítila jakési rozhodnutí. A teď tu ležím, čekám na spánek a na sen. Přilnula jsem na ta pravidelná zjevení víc, než jsem si byla schopná připustit a čím déle jsem musela čekat, tím více jsem cítila jistou frustraci. Nemohla jsem usnout, i když jsem chtěla.
V kuchyni se ozvaly kroky. Na nohou jsem stála dřív, než jsem si stihla uvědomit, co se děje. Se stříbrným svícnem v ruce jsem otevřela dveře do inkriminované místnosti a rozhlédla se kolem. Nechtěla jsem rozsvítit, kdyby tu někdo byl, určitě by to na mě přitáhlo nechtěnou pozornost. Nikoho jsem ale neviděla. Na lince spokojeně odpočívalo umyté nádobí a reklamní letáky, ani stopa po něčem neobvyklém.
Ruku s provizorní zbraní jsem složila podél boku a odfoukla si z obličeje pramen vlasů. Někdy jsem opravdu paranoidní. To jsem ale rychle přehodnotila, když jsem ucítila na krku studený dech. Nechtěla jsem se otočit, ne. Jenže nebylo moc jiných aktivit, které jsem mohla v danou situaci udělat. A tak jsem se otočila.
Svícen dopadl s hlasitou, kovovou ránou na zem, když jsem poznala muže z mých snů. Pokud něco takového vůbec bylo možné, vypadal ještě lépe, než jak jsem si ho vysnila. Zelené oči, černé vlasy po ramena, nejméně o hlavu a půl vyšší než já a lícní kosti se kterými by mohl krájet mramor nadrobno.
Nevěděla jsem co dělat, a tak jsem jen stála, s pokleslou čelistí a očima velikosti tenisových míčků. To, že jsem na něj mžourala do šera mi taky moc nepomohlo. Napůl jsem ještě tak nějak věřila, že pořád spím, ale jediný rozumný kousek mozku mi napovídal, že tomu tak není.
Němě jsem pozvedla ruku k jeho tváři, zčásti abych zjistila, jestli se nerozplyne a zčásti proto, abych si ověřila, že je jeho kůže stejně jemná, jako vypadá. Okamžitě jsem tu myšlenku zaplašila, stejně jako svou ruku, když jsem si uvědomila, co chci udělat. Překotně jsem udělala dva kroky pozpátku a narazila zády do kuchyňské linky. Něco spadlo na zem. Párkrát jsem zalapala po dechu a pak se definitivně rozhodla začít křičet. Ať za tímhle stálo cokoliv, není to normální.
Ale byl u mě dřív, než jsem stačila vydat hlásku. Pevně mi přitiskl dlaň na ústa a chvíli čekal. Pak podle něčeho uhádl, že už nebudu volat o pomoc a ruku stáhl. Ale pořád stál tak blízko a musím uznat že zatraceně hezky voněl.
"C-co...," vykoktala jsem, jenže mi položil na rty prst, v tišícím gestu. Co pořád má s umlčováním lidí?!
"Upřímně, myslel jsem, že mě uvítáš srdečněji," prolomil ticho a usmál se. Co čekal? Že se objeví a já si pro něj s horlivostí roztrhnu tričko? Uhnula jsem hlavou z jeho dosahu.
"Kdo jsi? A co ode mě chceš?!" Ani jsem si neuvědomovala, že rukama křečovitě svírám okraj pultu. Snažila jsem si vzpomenout, v které části místnosti jsou uložené nože.
"Já jsem Loki," zněla odpověď. Perfektní. "A přišel jsem si prohlédnout ženu, která mě jako jediná může navštěvovat."
"Co to plácáš?" zamračila jsem se a vyklouzla z prostoru mezi nábytkem a jeho tělem. Rychle jsem pohledem pročesala kuchyni a konečně přišla na to, že nože jsou pod okením parapetem. Pět metrů za Lokim. Tohle nepůjde... "Jak jsi se sem dostal?!"
"Ach, jak moc věcí ještě nevíš, smrtelnice," zasmál se beze stopy radosti a teatrálně si položil ruku na srdce. Před očima jako by se mi rozhořel oheň, nemohla jsem čistě přemýšlet. Bleskově jsem zhodnotila situaci a pak se neprozřetelně vrhla kolem něho k oknu. No, nepovedlo se, chytil mě za pas dřív, než jsem se tam dostala.
"Ale, ale," přejel mě káravým pohledem, hned jak mě pustil. "To není třeba. Tvé jméno?" Rozzuřeně jsem odfrkla a o pár kroků ucouvla. Už zase.
"To tě nemusí zajímat. Ať už tady děláš cokoliv, ocenila bych, kdybys zase opustil můj byt. Byl bys tak laskav?" Z mého hlasu jasně čišel sarkasmus, ale ve skutečnosti jsem tím jen zakrývala svůj strach.
Rychlostí světla se přemístil ke mně, chytil mě pod krkem a přirazil ke zdi. Něco se mu v tu chvíli blýsklo v očích, možná něco jako lítost, ale zmizelo to tak rychle, že jsem si nebyla jistá, jestli se v nich jen neodrazilo světlo. Brzy jsem začala pociťovat nedostatek kyslíku.
"Věřím, že jsem se tě na něco zeptal." Jeho hlas byl tak jiný, na rozdíl od jeho prvotní, přátelské konverzace. Teď už jsem neměla jen strach, byla jsem vyděšená do morku kosti.
"Evelyn," hlesla jsem a vydechla úlevou, když pustil mé hrdlo. A rázem byla všechna dravost a vztek pryč. Znovu se jemně usmíval a o pár kroků ustoupil.
"Rád tě poznávám, Evelyn." S rozšířenýma očima jsem se pořád tiskla ke zdi a doufala, že se brzy probudím, že je to všechno jen sen. "Je mi to opravdu velmi líto, ale musím tě teď opustit. Myslím, že za chvíli budeš poctěna další návštěvou, ale nejspíš bude méně přátelská, než ta moje." Opravdu jsem nevěděla o čem to blábolí, ale jestli to znamenalo, že odejde, na všechno jsem byla ochotná kývnout.
A pak se prostě... vypařil. Rozplynul se a já se sesunula podél zdi. Chytila jsem se za hlavu v zoufalé snaze přijít na to, co se to právě stalo. Začínám snad bláznit? Ale pomalu se rýsující modřiny na krku mi tuto teorii vyvrátily. Ne, všechno se to doopravdy stalo. Než zmizel, tak říkal něco o další návštěvě, co to...
A v ten moment se rozletěly vchodové dveře.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Allassa Allassa | Web | 2. ledna 2014 v 23:01 | Reagovat

Začíná to zajímavě a tvé vykreslení Lokiho se mi líbí. Uvidíme, co přinese další kapitolka.

2 Lucy Lucy | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 23:34 | Reagovat

[1]:  Děkuju, za to jsem ráda. Snad hodně novinek.

3 Schleichovka Schleichovka | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 16:56 | Reagovat

no jo, naše stará (a neber si to osobně xD) dobrá  Lucy.. :D
hele, přihlaš se do nějaký soutěže, třeba to vyhraješ..  

a na 99% vyhraješ soutěž "nejdelší článek" :D

jo, a ještě jedna věc;  děkuju za tip, jak jsi mi tenkrát dávno říkala o válečném koni, je to boží film.. ^^  
teď jsem se o něm dozvěděla (též) od jedné faninky Hiddlestona.. :D

4 Lucy Lucy | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:00 | Reagovat

[3]: Neberu, stejně už stárnu:D Radši ne, by se mě hodně rychle chtěli zbavit. To ne, jsou i delší:)
Není zač, ráda rozšiřuju řady jeho fanoušků:) A je to vážně dokonalý film, u scény s Tomem jsem se rozbrečela:D

5 Schleichovka Schleichovka | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:06 | Reagovat

[4]:rozšírila jsi řadu fanoušků hlavně tomu koni.. :D
vlastně, koním všeobecně.. :D

6 Lucy Lucy | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:22 | Reagovat

[5]: Bože... takovej roztomilej chlap a ona se zajímá o koně... ne, sem já nepatřím:D

7 Schleichovka Schleichovka | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:26 | Reagovat

[6]: myslíš, že jsem si ten film stahovala kvůli Tomovi? :D   to asi ne.. :D

no jo, jak jsem to jednou psala k tobě na blog  ".... s lehkým sklonem úchylnosti na koně.." :D

8 Lucy Lucy | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:37 | Reagovat

[7]: Ach jak jsem jen naivní!:D

9 Schleichovka Schleichovka | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:42 | Reagovat

[8]: prosímtě.. :D

jinak, jak jsi pokročila se scrapbookama? :)

10 Lucy Lucy | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:43 | Reagovat

[9]:  Už jen čekám na fotky abych měla co ozdobovat, ale k Vánocům jsem dostala ostatní materiály, tak můžu směle začít!:) Jinak nemohla by jsi mi nějak objektivně zhodnotit tohle? ---http://inner-working.blog.cz/1312/rekni-mi

11 Wolf Wolf | Web | 3. ledna 2014 v 17:51 | Reagovat

To je úžasné! :) Jen tak dál! :)
Jméno Evelyn zbožňuji... :D

12 Schleichovka Schleichovka | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 17:51 | Reagovat

[10]: ta básnička je fakt úžasná!
hele,  možná bych ti mohla dát kousek takový diný látky, třeba by se ti hodila..  já toho stejně tolik nepoužiju..
koukni na ten motiv, a dej vědět..
jestli půjdeš v pondělí do školy, přinesu ti to..
skoužela jsem z toho dělat mašličky, vypadá to celkem hezky, ale ty bohužel vyfocený nemám...

koukej tedy jen na tu modrou část, na zbytek ne.. :D¨

http://schleichajda.rajce.idnes.cz/sitka_proti_moucham/#skaprotihmyzu005.jpg

13 Lucy Lucy | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 18:18 | Reagovat

[11]:  Děkuju, a budu se snažit:D To já taky, už od dob Mumie:)

[12]:  Rozhodně nemám nic proti, látka je to pěkná a mě se teď hodí skoro cokoliv pro dekorace:) Tak jestli se ti chce, nebráním se:D

14 Maggi Maggi | Web | 4. ledna 2014 v 21:20 | Reagovat

To je pefektní :X Všechno jsi popsala naprosto úžasně ještě mi buší srdce.. :D

15 Lucy Lucy | E-mail | Web | 4. ledna 2014 v 23:16 | Reagovat

[14]:  Moc děkuju:)

16 Clarissa Clarissa | Web | 5. ledna 2014 v 15:43 | Reagovat

No ne, další nadějný spisovatel! Tak vítej v klubu!
Vypadá to tu zajímavě. :)

17 Lucy Lucy | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 16:18 | Reagovat

[16]:  Jéé, další fanoušek Lokiho! To je fajn, poznávat nové lidi se stejnými zájmy!:) Moc děkuju:)

18 Snow Snow | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 16:18 | Reagovat

Ahoj, moc hezký, hned si jdu přečíst další kapitolu, jenom doufám, že s tímhle blogem nesekneš :)

19 Lucy Lucy | E-mail | Web | 5. ledna 2014 v 16:19 | Reagovat

[18]:  Díky, taky doufám:D

20 siska, upír siska, upír | Web | 5. ledna 2014 v 23:26 | Reagovat

Aho. pekné:-)

21 Lucy Lucy | E-mail | Web | 6. ledna 2014 v 14:44 | Reagovat

[20]:  Děkuji:)

22 Simona Gray Simona Gray | Web | 3. února 2014 v 11:05 | Reagovat

Co čekal ? Že mu v té horlivosti roztrhnu tričko? :D :D :D
Nevolaj ma malé perverzné, ale ja som si to predstavila... :D :D

23 Lucy Lucy | E-mail | Web | 3. února 2014 v 15:58 | Reagovat

[22]:  Ano, u té scény jsem se celkem pobavila:D Nejsi perverzní, protože nejsi sama, kdo si to představil:D

24 Kate Kate | 17. července 2014 v 22:12 | Reagovat

Luci já nemám slov prostě ten únos podnikneme :D   :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama